Jedna z věcí, kterou mám na terapii ráda, je společné zkoumání možností. A kreativita mých klientů! Ráda se nechávám překvapovat tím, na co si přijdou.
Vzpomínám na klientku, mladou studentku, která měla obavy ze zkoušek a zápočtů. Rozuměla tomu, že člověk může obecně chybovat, něco se mu může nepovést, ale pro ni to moc neplatilo. Jak říkala, uvědomovala si taky, že má na sebe velké nároky. Uměla se i naučit, a i tak ji strach brzdil v tom na zkoušky dojít.
V dlouhodobější terapeutické práci bychom se nejspíš dívaly na to, kde a jak jí nároky na sebe komplikují život, domlouvaly se, jestli je chce více prozkoumat. Ohlížely bychom se více za tím, odkud se vzaly, jestli a jak tam byly užitečné, kde jsou možná užitečné ještě dnes a kde by se daly trochu upustit. Sledovaly bychom třeba to, jestli jsou oblasti, kde je jich méně, čím to je, jak by to bylo přenositelné do dalších míst.
Jenže zkouškové bylo teď, zápočet se blížil, s klientkou jsme pracovaly krátce. „Dojít tam je jako dojít na Měsíc“, povídá mi v jednu chvíli. „To je opravdu daleko“, uznávám. „Napadá Vás, jak by se ta vzdálenost dala zkrátit?“ pokládám otázku do prostoru a čekám. Odtud odpověď nepřichází. Nevadí, zkusíme jít jinudy. Kudy, říkám si v duchu… hlavou mi proběhne kousek příběhu z Pána prstenů. Hobit se v něm vydává na dalekou cestu a od Gandalfa se dozvídá, že bude potřeba překročit sedmero řek, vystoupat do sedmero kopců a sejít sedmero údolí. Hobit se vyděsí. „Nemusíš je projít všechny najednou“, reaguje Gandalf.
„Dala by se ta cesta nějak rozkouskovat…aby nebyla tak dlouhá najednou?“ zeptám se já. A pak už jen koukám, tedy poslouchám, že má studentka vedle školy oblíbenou kavárnu a že by mohla jakože jít tam, no a odtamtud už udělat několik kroků by nemuselo být tak složité. Tak na to bych opravdu nepřišla, říkám si v duchu.
Zpětně pak ještě přemýšlím nad tím, že jsme pracovali s obrazem, s myšlením a říkám si, jestli to nechtělo (nebude chtít) přizvat další zdroje, třeba rozpouštět strach přes tělo, využít dech, využít dobrou zkušenost z minulosti, použít vnější zdroje jako třeba kamarády. No, uvidím.
Na dalším sezení se dozvídám, že má klientka zápočet hotový. Rozdělení cesty pomohlo. Možná někdy může pomoct i vám. Nemusíte projít celou cestu najednou. Možná u vaší dlouhé cesty bude složitější udělat první krok nebo na ní třeba vydržet nebo ještě něco jiného. Můžete pak hledat možnosti, jak se v takových situacích podpořit. Můžete to zkusit sami, s kamarády nebo se jimi nechat provést.
Šťastnou cestu!
תגובות